Hned v úvodu článku upozorňuji na jeho záměrně chybný název. Článek není o fimě AIRBNB, ale o najímání bytů v rozporu se zákonem, bez ohledu na to, pod jakou hlavičkou krátkodobý nájem funguje. Jestliže jsme tedy použili název (AIRBNB), použili jsme název jako obecný, tak jak lidé tento typ nájmu dnes znají, vnímají a pojmenováví. Samotné chování firmy AIRBNB považujeme za korektní, zákonné, správné a potřebné. Jde tedy jen a jen o přístup vlastníků bytů.

Sdílená ekonomika je fenomén dnešní doby a setkáváme se s ní ve stále více odvětvích. A pochopitelně se nevyhnula ani najímání bytů. S těmito krátkodobými "nájmy" se setkáváme velmi často, diskusí jsou plné sociání sítě. Proč? Protože problémy s touto "službou" přibývají. Bytový dům není hotel a lidé žijící v bytech trvale střídáním krátkodobých "sousedů" trpí. Dochází k ničení majetku ve spoluvlastnictví všech vlastníků v domě, problémem je častý hluk návštěvníků, obsazování parkovacích míst, problémy s odpadky a mnoho dalších. Lze se tomu bránit? Jsme přesvědčeni že ano, protože se nám to už podařilo. Zkusme se na problematiku podívat blíže.

Krátkodobý nájem bytu není nájmem bytu ve smyslu občanského zákoníku, ale vykazuje známky podnikání. Zda nájemce má živnostenské oprávnění a odvádí daně nechceme řešit. To není záležitost nás správce nemovitostí. Zaměříme se na problematiku pouze z pohledu bytového vlastnictví.

Začneme u Stavebního zákona. Jeho prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby v §3, odst. g) říká, že se rozumí

Všimněte si, že byt je dle zákona určen pouze k trvalému bydlení. Krátkodobé nájmy tedy této podmínce přímo odporují a v takovém případě byt není užíván v souladu se zákonem. Pro účely krátkodobých nájmů je třeba byt rekolaudovat za jiným účelem užívání.

Parkování. Zde není situace stejná a nemusí docházet k žádnému porušování zákona. Častý případ najímání bytů cizincům je právě centrum Prahy. Vlastníci bytů si zde platí rezidenční stání v modrých zónách. Host najímaného bytu zde zaparkuje a policie to u cizinců často neřeší. Z jedné strany to chápeme a chceme, aby do našeho krásného města turisti jezdili. Z druhé strany však musí dodržovat naše pravidla. Zkuste zaparkovat třeba ve Vídni bez zaplacení. Nikdo vás tolerovat nebude.

Svoz odpadu. Odpad je hrazen buď prostřednictvím SVJ nebo v některých městech občanem přímo městu za osobu. V našem případě se ale vždy jedná o svoz odpadu nepodnikajícím fyzickým osobám. Pro osoby podnikající platí jiná pravidla a také jiné ceny. A teď vám nádoby na odpad začnou plnit nájemci bytu. Přijdou ze města s taškami plnými nákupů, suvenýrů, oblečení. Znáte to, jak člověk nakupuje, když navštíví cizí město. A obaly z těchto nákupů vám začnou plnit svozové nádoby. Považujete to za správné? Ne? My také ne. Bydlíte-li v domě, kde v přízemí je obchod nebo jiná provozovna, majitel má zajištěm vlastní svoz odpadu nebo jinou formu jeho likvidace. Proč tedy některý živnostník musí a jiný ne?

Těch předpisů, které jsou krátkodobými pronájmy porušovány je více. Různé tarify elektřiny nebo plynu, požadavky na kontroly a revize v prostorách pro podnikání, poskytování televizního nebo rozhlasového vysílání a další a další. Pokud vás tedy podnikání s nájmem bytu obtěžuje, zkuste se s dotyčným majitelem domluvit. Při dostatku argumentů jsou šance na úspěch vždy vysoké.